Usnesení R.2: Kolektivní vyjednávání a sociální dialog

A. Afilace EPSU se na svém 8. kongresu v Bruselu 8. – 11. 6. 2009 přihlásily k následujícím principům a cílům:

1. Odborová práva, kolektivní vyjednávání a sociální dialog musejí být rozvíjeny a chráněny jako součást evropského sociálního modelu a čelit přímým útokům ze strany zaměstnavatelů, narůstání významu trhu ve veřejných službách a dopadům outsourcingu a privatizace.

2. EPSU pracuje na zlepšování pracovních podmínek a platů pro zaměstnance veřejných služeb. EPSU bude mobilizovat k boji proti špatným pracovním podmínkám, nízkým mzdám a nerovnostem v odměňování, které existují ve všech evropských zemích. To vyžaduje koordinovaný postup odborů na všech úrovních prostřednictvím kolektivního vyjednávání a sociální legislativy.

3. Zajistit, aby principy sociální spravedlnosti, odborových a lidských práv měly přednost před pravidly konkurence a obchodu v Evropě i jinde. EPSU chce, aby vnitřní trh a konkurenční pravidla přispívaly k sociálně spravedlivé společnosti, a ne, aby byly zneužívány pro omezování těchto práv a omezovaly směřování k sociálně spravedlivé společnosti - zneužívány samotnou EU, v její zahraniční politice, nebo jinými vládami v Evropě.

4. Globální konkurence má teď přímé dopady na zaměstnance veřejných služeb, protože sociální dumping podrývá ochranu poskytovanou kolektivními smlouvami. Kromě toho je teď jasné, že politika Evropské centrální banky ohledně kontroly inflace se zaměřuje na zmrazení a snižování mezd – výzvou k národním vládám, aby omezily růst mezd hlavně ve veřejném sektoru.

5. Kolektivní vyjednávání je teď více než kdykoliv předtím základním nástrojem sociální regulace a je prostředkem pro dosažení a zachování zajištěné slušné mzdy a pracovních podmínek pro zaměstnance veřejného sektoru na mezi-sektorové, sektorové i podnikové úrovni; je také důležitým mechanizmem pro dosahování spravedlivého rozdělování příjmů.

6. Pro kolektivní vyjednávání jsou nezbytné silné a efektivní odborové organizace. Odbory jsou odpovědí na potřeby pracujících mužů a žen a působí jako protiváha proti zaměstnavatelům, aby zabránily vykořisťování. Kampaně kolektivního vyjednávání zaměřené na potřeby zaměstnanců jsou klíčovým nástrojem k získávání a organizování zaměstnanců v odborech. Budování efektivních systémů zaměstnavatelsko-zaměstnaneckých vztahů je společnou odpovědností zaměstnavatelů a odborů. Zaměstnavatelé musejí přispívat ke kolektivnímu vyjednávání zajištěním silných vztahů mezi místní, národní a evropskou úrovní.

7. Prostřednictvím kolektivního vyjednávání bojovat proti prekérní práci, chránit migrující zaměstnance a odstranit všechny formy diskriminace na pracovišti.

8. Prosazovat naše názory na zaměstnavatelsko-zaměstnanecké vztahy v evropských veřejných službách, zlepšovat koordinaci v kolektivním vyjednávání a aktivní politice trhu práce a ovlivňovat vývoj evropského systému vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Je to nutné kvůli rostoucí integraci evropské ekonomiky s postupně klesajícími bariérami pro volný obchod a mobilitu. negativními prvky jsou intervence Evropské centrální banky ohledně mzdové politiky a právní intervence Evropského soudního dvora, jako tomu bylo v nedávných případech (Laval, Viking, Rüffert). Pozitivními prvky jsou dohody a postoje, jichž bylo dosaženo v evropském sociálním dialogu na sektorové a mezi-sektorové úrovni, mezinárodní dohody v nadnárodních společnostech a práce evropských podnikových rad.

B. 8. kongres vyzývá EPSU a její afilace:

9. Bojovat za sociální spravedlnost a respektování odborů a za lidská práva v Evropě; a také za to, aby tyto principy byly začleněny jako primární právo do smluv EU. Nedávná rozhodnutí Evropského soudního dvora ukázala, že legislativa EU nevěnuje dostatečnou pozornost právům zaměstnanců. Odborům není povoleno hájit zájmy svých členů a odstranit sociální dumping, bojovat za stejné zacházení s migranty i domácími zaměstnanci a zlepšovat pracovní a životní podmínky zaměstnanců v celé Evropě. EPSU bude bojovat za to, aby se příslušné konvence MOP staly součástí politiky sociální Evropy. Jestliže Evropská komise a Rada zneužívají vnitřního trhu a pravidel konkurence pro omezování odborových práv a odsunutí sociálních cílů na druhou kolej, EPSU bude bránit dalšímu směřování k vnitřnímu trhu a evropské integraci, dokud nebude zavedena podstatná sociální agenda pro rozvoj sociální Evropy.

10. Dosahovat skutečného zvýšení platů a plné účasti ve mzdové kampani EOK za skutečné zvýšení mezd, (podle inflace a obecného zvyšování produktivity práce a udržení srovnatelnosti se mzdami v soukromém sektoru, viz také dokumenty EOK a předchozí dokumenty kongresu EPSU), prosazovat, aby kvalita práce, kvalita odměny za práci a pracovní podmínky a kvalita života zaměstnanců veřejných služeb byly dokonale propojeny.

11. Podporovat zaměstnance a jejich odborové svazy, když nedostávají mzdu a bojují za zpětné vyplacení dlužných mezd.

12. Vést kampaň za zlepšení mezd a pracovních podmínek zaměstnanců veřejných služeb v celé Evropě, a zvláště dosahovat rovného odměňování za práci mužů a žen zabývat se zvyšováním minimálních mezd podle cílů definovaných výkonným výborem EPSU – v zemích, kde je zaveden institut minimální mzdy, měla by tato dosahovat nejméně 60 % a tam, kde je dojednávána v kolektivních smlouvách, nejméně 70 % průměrné měsíční mzdy. EPSU zkoumá strategie zaměstnavatelů bránící vyplácení minimálních mezd.

13. Bránit systémy veřejných důchodů a důstojných důchodů pro všechny, monitorovat vývoj důchodů a zavádět do praxe usnesení k důchodům kongresu EPSU z roku 2004.

14. Rozvíjet cíle kolektivního vyjednávání ohledně:
- pracovní doby
- bezpečnosti a ochrany zdraví v práci
- sladění pracovního a rodinného života
- kvality práce
- rozšiřování dovedností a celoživotního vzdělávání
- demografických změn a začlenění mladých i starších lidí do trhu práce
- klimatických změn
- prevence a odstraňování všech forem diskriminace, rasizmu a xenofobie na pracovišti
- jistoty práce a prosazování stálých pracovních smluv jako nejlepší ochrany před prekérní prací
- posilování práv zaměstnanců na částečný úvazek a dočasnou smlouvu
- řešení nových problémů, kde je to vhodné

15. Bránit vykořisťování migrujících zaměstnanců, včetně zaměstnanců bez řádných dokumentů, ze strany zaměstnavatelů a agentur, dále poukazovat na vztahy mezi nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, legální migrací a kolektivním vyjednáváním; dosáhnout rovného zacházení v práci se všemi zaměstnanci bez ohledu na jejich zemi původu.

16. Zajistit, aby ve všech smlouvách o veřejných zakázkách byly standardně stanovené podmínky zaměstnání; rozvíjet koordinovaný postup vůči zaměstnavatelům; zabránit tomu, aby outsourcing a privatizace negativně dopadaly na kolektivní vyjednávání a kvalitu práce, rozvíjet u veřejných objednávek model klauzulí, které by byly začleněny do obchodních smluv společností, počínaje velkými celoevropskými v oblastech působnosti EPSU, a jejich začlenění do legislativy EU.

17. Plně využívat outsourcingový seznam EPSU zaměřený na společné postoje nebo smlouvy se společnostmi a evropskými zaměstnavateli.

18. Zvažovat a požadovat, přímo i nepřímo prostřednictvím EOK, evropského systému průmyslových vztahů, který je vytvářen, uznání evropských odborových federací a právo na mezinárodní odborové protestní akce. Znovu zdůrazňujeme náš požadavek zřízení Evropského pracovního soudu nebo podobné instituce.

19. Zlepšit monitorování, výměnu a analýzu informací o pracovních podmínkách, kolektivním vyjednávání a sociálním dialogu prostřednictvím bulletinu epsucob@, výročních zpráv, webových stránek a databáze; a také zajištěním toho, aby všechny afilace byly plně zastoupeny v síti epsucob@; navýšit tomu příslušné zdroje; zabývat se vývojem kolektivního vyjednávání na schůzkách volebních obvodů.

20. Podporovat a usnadňovat iniciativy kolektivního vyjednávání přidružených svazů (regionální a sektorové), které probíhají v rámci působnosti EPSU, a účastnit se jich.

21. EPSU požaduje evropskou zaměstnanost, hospodářskou politiku a politiku veřejných financí, která má kladný dopad na zaměstnance veřejných služeb. Aby měla EPSU svou váhu a aby byly odbory konzultovány, bude EPSU zvažovat vytvoření sítě ekonomů a dalších odborníků, kteří by pomohli při analýze takové politiky a poskytli ERPSU nutnou argumentaci pro zajištění efektivní role v koordinaci hospodářské politiky EOK a reprezentaci EOK vůči Komisi, Radě EcoFin, finančním ministrům eurozóny a ECB. EPSU bude oponovat vůči (evropské) hospodářské a finanční politice, která podrývá veřejné služby, jejich kvalitu, a platy a pracovní podmínky zaměstnanců veřejných služeb.

22. Rozvíjet společné strategie a iniciativy pro zlepšení účinnosti evropského sociálního dialogu včetně lepšího zavádění a hodnocení dohodnutých textů a budováním kapacit na národní úrovni tam, kde je to potřeba; rozvíjet politiku – prostřednictvím stálých výborů EPSU – která může být vtělena do sektorového sociálního dialogu, a provádět efektivní koordinaci mezi sektory tam, kde je vhodné dohodnout se na strategickém sektoru pro evropský sociální dialog a navýšit zdroje na podporu sociálního dialogu. EPSU bude zvažovat, jak příklady nejlepší praxe sociálního dialogu mohou pomoci svazům v EU i mimo ni.

23. Hodnotit výsledky sektorového sociálního dialogu a zvažovat jejich efektivitu při dosahování cílů EPSU, využití výsledků sociálního dialogu na národní úrovni a zdrojů jemu věnovaných do roku 2013.

24. Pokračovat v koordinaci aktivit zaměřených na nadnárodní společnosti, zaměřit se s příslušnými svazy v těchto společnostech na ustavování evropských závodních rad (EZR) a budovat mezinárodní odborové sítě v těchto společnostech; dále rozvíjet síť koordinátorů evropských závodních rad, poskytovat pomoc odborům při analýze společnosti a sektoru, poskytovat pomoc odborům a evropským závodním radám a rozvíjet politiku EPSU v záležitostech souvisejících s EZR; reagovat zvláště na trendy projednávání mezinárodních dohod, stanovit roli federace a odborových svazů a testovat a opakovaně hodnotit procesy vyjednávání.

{Přijato 9. června 2009}
<doc14550|left>